Poradenské články od Evy

Kavkazský pes vs. německý ovčák

Ačkoliv jsou obě plemena řazena mezi pracovní psy, jejich historie, genetické nastavení a způsob uvažování jsou zcela odlišné. Pochopení těchto rozdílů je klíčové pro každého, kdo o těchto psech uvažuje.

1. Německý ovčák: "Všestranný spolupracovník"

Jeho hlavní devízou je ochota spolupracovat s člověkem a schopnost naučit se téměř cokoli.

Povaha: 

Aktivní a energický: Potřebuje neustálé zaměstnání, a to jak fyzické, tak psychické.

Vazba na majitele: Není to "pes jednoho pána", miluje a poslouchá celou svou rodinu. Neustále sleduje svého psovoda a čeká na povel.

Vysoká sociabilita: Při správné socializaci vychází dobře s jinými psy i lidmi.

Způsob práce

Reaktivita: Reaguje na povely okamžitě. Jeho práce je založena na souhře s člověkem.

Využití: Policie, armáda, záchranáři, sportovní kynologie, vodicí psi, rodinní psi

Obrana: Při obraně pracuje na povel. Útočí a pouští podle instrukcí psovoda. Bere to často jako hru.

2. Kavkazský pes: "Samostatný obránce"

Kavkazský pes je prastaré plemeno, které po staletí chránilo stáda před vlky, medvědy a zloději v drsných horách. Neměl za sebou člověka, který by mu říkal, co má dělat.

Povaha

Extrémní samostatnost: Nepotřebuje povely k tomu, aby věděl, že má hlídat. Má vlastní hlavu a o situaci rozhoduje sám.

Teritoriální pud: Jeho revírem je jeho pozemek. Kohokoliv cizího za plotem považuje za nepřítele, dokud mu majitel jasně neukáže opak.

Klid a úspora energie: Většinu dne vypadá, že spí. Je to ale strategie – šetří síly na bleskový útok, pokud se objeví hrozba.

Způsob práce

Instinkt nad poslušností: Nebude vás poslouchat na slovo jako německý ovčák. Pokud usoudí, že váš povel "Ke mně" je v momentě, kdy on musí hlídat bránu, zbytečný, neposlechne.

Využití: Ostraha rozlehlých objektů, stád a majetku v náročných podmínkách.

Obrana: Jeho obrana není hra. Je to tvrdý, nekompromisní zásah s cílem eliminovat hrozbu. Nepotřebuje povel k útoku, stačí mu pocit ohrožení.

Tady je přehledné srovnání těchto dvou povahově odlišných plemen, rozdělené do řádek podle jednotlivých vlastností:

Vztah k povelům

Německý ovčák: Výborně snáší dril a učení nových věcí.

Kavkazský pes: Považuje dril za ponižující a výcvik za ztrátu času.

Potřeba pohybu

Německý ovčák: Vysoká (dlouhé procházky, sport).

Kavkazský pes: Nízká (stačí mu obcházet teritorium).

Samostatnost

Německý ovčák: Nízká, chce být neustále s vámi.

Kavkazský pes: Vysoká, zvládne v pohodě být sám.

Kousání / Obrana

Německý ovčák: Kořistnický pud (loví rukáv jako hru).

Kavkazský pes: Ochranný pud (vidí nepřítele, chrání prostor a majitele).

Vhodnost pro začátečníky

Německý ovčák: Ano (pokud mu věnujete dostatek času).

Kavkazský pes: Pouze pro ty, co se chtějí hodně vzdělávat a jsou empatičtí.

Zatímco německý ovčák je váš "stín", který čeká na každý váš pokyn, kavkazský pes je nezávislý hlídač, který se rozhoduje sám podle situace.

Detailněji o obraně

Je důležité pochopit, že kavkazský pes není typický služební pes (jako například německý nebo belgický ovčák malinois), který je cvičen na pouštění na povel. Zde je podrobný popis toho, jak taková "likvidace" pachatele v podání kavkazského psa vypadá a v čem se liší jeho práce od výkonu ovčáka.

1. Psychologie zásahu: Teritorium je svaté

Pro kavkazského psa není zadržení "hrou". Je to smrtelně vážná obrana jeho teritoria nebo rodiny (smečky).

Samostatné rozhodování: Tento pes byl šlechtěn, aby pracoval samostatně bez přímých povelů člověka. Pokud vyhodnotí situaci jako hrozbu, jedná okamžitě a razantně.

Nekompromisnost: Jakmile se kavkazský pes rozhodne zaútočit, je téměř nemožné ho zastavit běžnými prostředky. Jeho práh bolesti je extrémně vysoký a odhodlání absolutní.

2. Průběh "likvidace" pachatele (Jak to vypadá). Zadržení pachatele kavkazským psem vypadá jinak než zásah policejního. Je to méně technické a více brutální.

Fáze varování (často krátká nebo i chybí): Pes obvykle začne hlubokým, dunivým štěkotem, které má vetřelce zastrašit. Postaví se do cesty. Pokud vetřelec neustoupí, pes přechází do útoku-

Útok tělem: Kavkazský pes často nepoužívá jen zuby, ale celou svou úctyhodnou váhu. Do pachatele narazí jako beranidlo s cílem srazit ho k zemi. Povalený člověk je v obrovské nevýhodě.

Zákus: Na rozdíl od psů služebních plemen, kteří jsou učeni kousat do "rukávu" (plný zákus do paže) a držet, kavkazský pes v reálné situaci kouše tam, kde je to nejefektivnější pro zneškodnění hrozby. Může útočit na nohy, aby člověka srazil, na trup, nebo na oblast krku a hlavy, pokud jde o boj na život a na smrt.

Styl boje: Jeho styl není držet a čekat na psovoda. Jeho cílem je hrozbu totálně eliminovat nebo zahnat. Zákusy mohou být trhavé a destruktivní.

Síla stisku: Stisk čelistí kavkazského psa je drtivý. Dokáže zlomit kosti a způsobit masivní devastační poranění tkání.

3. Zásadní rozdíl oproti služebním plemenům. Je nutno rozlišovat mezi "zadržením" v policejním smyslu a obranným zákrokem kavkazského psa.

Policejní pes (např. malinois) je cvičen být "řízenou střelou". Na povel vyběhne, kousne, na povel pustí. Zadržení je pro něj často formou kořistnické hry. Cílem je podezřelého fixovat do příchodu policisty.

Kavkazský pes: Jedná na základě obranného a teritoriálního instinktu. Jeho cílem je zničit hrozbu, kterou pachatel představuje. Odvolat rozzuřeného kavkazského psa z útoku je úkol jen pro velmi zkušeného psovoda, který má se psem vybudovaný silný vztah (a ani tak to nebývá často úspěšné).

Bezpečnostní a právní kontext

Živá zbraň: Kavkazský pes je v podstatě odjištěná zbraň. Majitel nese obrovskou zodpovědnost. Pokud takový pes zaútočí na člověka (i na pachatele trestného činu), následky bývají fatální nebo doživotně zmrzačující.

Nutná zkušenost: Toto plemeno patří pouze do rukou vyrovnaných psovodů, kteří rozumí specifikům pracovních kavkazských psů. Nezvládnutý kavkazský pes je nebezpečím pro své okolí i svého majitele.

Socializace a výcvik: I dobře socializovaný pracovní kavkazský pes si zachovává silnou nedůvěru k cizím lidem. Výcvik v obraně učí psa kousat na ta místa těla, na nichž nehrozí fatální následky, učí psa, kdy je zapotřebí jeho zásahu a kdy ne. Psovod se seznamuje během tréninků obran s reakcemi svého psa ve vypjatých situacích a učí se adekvátně reagovat.

Shrnutí: Pohled na kavkazského psa zadržujícího pachatele je demonstrací primární přírodní síly. Není to elegantní sportovní výkon, ale efektivní, tvrdá a potenciálně smrtící obrana svěřeného prostoru.

2026

Když se pes nudí

To je velmi náročná, ale řešitelná situace. Vlastnit kavkazského psa pracovního typu není jako mít labradora. Je to obří, silný, nezávislý pes určený k ochraně stád, obydlí a firem před predátory v drsných podmínkách.

Když se takový pes nudí, jeho destrukční potenciál je vzhledem k jeho velikosti a síle obrovský. Kavkazský pes, který nemá práci, si ji najde sám – a tou prací se stane demolice vašeho domu či zahrady, vyhrabávání kráterů nebo ničení nábytku.

Jak situaci zvládnout?

Musíte se zaměřit na tři oblasti: mentální stimulaci, fyzické vybití a management prostředí.

Pochopení problému: Proč to dělá?

Kavkazský pes nebyl vyšlechtěn k tomu, aby ležel celý den na gauči nebo byl nečinný. Jsou to velmi inteligentní psi, kteří byli zvyklí samostatně se rozhodovat a hlídat obrovská teritoria.

Nuda = Frustrace: Pokud pes nemá co dělat, jeho mozek hledá ventil. Kousání a hrabání je pro psa přirozená uklidňující činnost.

Potřeba hlídat: Pokud pes nemá jasně vymezené teritorium a úkol (hlídání), může být zmatený a frustrovaný.

Mentální stimulace

Psa unavíte mnohem rychleji hlavou než běháním. 20 minut intenzivního přemýšlení ho unaví více než hodinová procházka.

Práce s čichem: Toto je pro ně nejpřirozenější a nejvíce vyčerpávající aktivita. Schovávejte mu po zahradě nebo v domě pamlskyi a nechte ho je hledat. Dělejte stopy.

Výcvik poslušnosti jako hra: Nejde o dril. Učte ho nové cviky, které vyžadují soustředění. Cílem je zaměstnat mozek.

Odolné hlavolamy a žvýkání: Běžné hračky kavkazák zničí za minutu. Potřebujete extrémně odolné vybavení. Doporučit lze Kong Extreme (černý, největší velikost): Naplňte ho tvarohem, masem, granulemi... Pes stráví čas dolováním obsahu.

Vhodné fyzické vybití

Kavkazák nemá silný lovecký pud. Zapomeňte na házení míčků. Máte-li psa lehčí kostry a trénovaného, můžete ho nechat běžet u kola.

Procházky moc nevyřeší. Jste-li zodpovědní, většinu psů volně nepustíte. Jdete-li už na procházku, potom nejlépe dlouhou a v rozmanitém bezpečném prostředí, nejlépe v novém terénu (lesy, pole), kde může pes čuchat a monitorovat okolí. Měňte trasy.

Pokud má pes rád vodu, je to nejvhodnější forma pohybu, která nezatěžuje klouby. Plavání ale nesmí být příliš časté, aby nevznikly problémy s kůží, zapařeniny, a je vhodné pouze v teplém období roku.

Běhání a zábava se spřátelenými psy, to je aktivita ideální pro záhnání nudy.

Trénink. Agility bez překážek (disciplína CCOC K9 working/sportu) a obrany, to jsou velmi vhodné disciplíny pro fyzické vybití.

Tahání břemen (Weight Pulling) je pro kavkazského psa jakéhokoli věku zcela nevhodné

Management prostředí a práce

Dejte mu úkol: Kavkazský pes je nejšťastnější, když má přehled. Vybudujte mu vyvýšené místo na zahradě, odkud může pozorovat okolí. To je jeho "kancelář". Pokud hlídá, nenudí se.

Zabezpečení v nepřítomnosti: Pokud psa nemůžete hlídat, nesmí mít příležitost ničit. Je nutný pevný a bezpečný kotec, kam ho dáte, když odcházíte. Je to pro jeho bezpečí i ochranu okolí. Nebo mějte dokonale zabezpečený pozemek.

Rotace hraček: Nenechávejte všechny hračky k dispozici najednou. Každý den mu dejte jinou, aby mu nezevšedněly.

Co dělat, když ho přistihnete při ničení

Žádné fyzické tresty: Bít kavkazáka je nebezpečné a neúčinné. Zničíte tím důvěru a můžete vyvolat agresi.

Přerušení a přesměrování: Pokud ho vidíte, jak kouše gauč, rázně řekněte "NE!" nebo "FUJ!". Jakmile přestane, okamžitě mu nabídněte vhodnou alternativu (jeho hračku, vhodnou kost) a pochvalte ho, když se začne věnovat jí.

Shrnutí

Váš pes volá o pomoc. Ničení je symptomem nevybité energie a nevyužitého potenciálu. Musíte změnit jeho denní režim. Kavkazský pes potřebuje cítit, že je užitečný, a potřebuje zaměstnat svou mohutnou hlavu.

Důležité varování: Pokud se chování nezlepší, nebo pokud pes začne projevovat známky agrese (vrčení, chňapání), okamžitě vyhledejte profesionálního trenéra se zkušenostmi s kavkazskými psy. U psa této velikosti a povahy nelze riskovat chyby ve výchově.

DoporučeníVíte-li předem, že svému psu nebudete moci zajistit dostatek aktivit, volte buď nejklidnějšího psa v rámci pracovního typu nebo psa typu výstavního (tito psi mívají snížený temperament). 

2026

Hlídač a cizí psi

Kavkazský pes je jedním z nejlepších hlídačů na světě, a to především díky svým extrémně vyvinutým smyslům a vrozenému teritoriálnímu pudu. Ve volném terénu (např. pastviny) jsou jeho schopnosti registrace člověka fascinující.

​Zde je rozbor toho, na jakou vzdálenost vás tento pes zaznamená, rozdělený podle jednotlivých smyslů:

​1. Zrak (Vizuální detekce)
​Kavkazští psi mají vynikající schopnost detekovat pohyb. V otevřeném, přehledném terénu dokáže pes zaregistrovat pohybující se postavu na vzdálenost 500 až 1 000 metrů. Pokud se člověk nehýbe a splývá s pozadím, tato vzdálenost se významně zkracuje. ​Jakmile se však pohne, pes ho okamžitě zaměří.

​2. Sluch (Akustická detekce)
​Sluch je pro hlídacího psa klíčový, zejména v noci nebo v mlze. Pes slyší frekvence, které jsou pro člověka nepostřehnutelné. Za ideálních podmínek (bezvětří, ticho) může pes slyšet kroky nebo šustění oblečení na vzdálenost 200 až 400 metrů. Hlasitější zvuky (promluvení, prasknutí větve) zaregistruje až na 800 metrů.

​3. Čich (Olfaktorická detekce)
​Čich je nejsilnějším smyslem, ale je nejvíce závislý na povětrnostních podmínkách (směr a síla větru, vlhkost vzduchu). Pokud vítr fouká od vás k psovi, dokáže váš pach zachytit na 500 až 800 metrů. V opačném případě schopnost čichové detekce rapidně klesá na pouhé desítky metrů. V extrémních případech (vlhký vzduch, silný pachový stop) a při optimálním směru větru vás pes může cítit na více než 1 kilometr.

​Souhrnn:
Registrace neznamená okamžitý útok. Kavkazský pes je velmi inteligentní stratég. Často o vás ví mnohem dříve, než vy o něm. Může vás tiše pozorovat z dálky a vyhodnocovat, zda představujete hrozbu. Do akce obvykle přechází až ve chvíli, kdy narušíte jeho pomyslnou hranici, což bývá v otevřeném terénu cca 100–200 metrů od hlídaného objektu. ​Pokud se pohybujete v oblastech, kde tito psi pracují, doporučuje se zachovat klid, nezrychlovat a místu se obloukem vyhnout (detailněji níže).

Setkání s kavkazským psem,

který si hlídá své teritorium a není za bezpečným plotem, je stresující situace. Tito psi neútočí proto, že by byli obecně "zlí", ale proto, že dělají svou práci – chrání svvěřený prostor.

​

1. Zastavte se a zůstaňte v klidu. Jakmile vidíte, že k vám pes běží nebo na vás z dálky štěká, okamžitě se zastavte. Pohyb směrem ke psu (nebo dál do jeho teritoria) vnímá jako agresi. Nepanikařte. Pes vycítí strach a adrenalin, což ho může ještě více nabudit. Dýchejte zhluboka. Pokud pes přiběhne a očichává vás, stůjte nehybně jako strom. Sledujte prostor před sebou, ruce mějte u těla. Nedívejte se psu do očí. ​V psí řeči je přímý, upřený pohled do očí výzvou k souboji nebo hrozbou. ​Dívejte se mírně stranou, např do boku nebo do země. Mějte psa však stále v periferním vidění, abyste věděli, co dělá. Mírně se vytočte do strany. Ukazujete tím psovi, že nemáte útočné úmysly. (​Frontální postoj, tedy čelem k psovi, je pro něj hrozivý.) ​Většina psů tak po chvíli ztratí zájem, pokud se nehýbete.
​

2. Neutíkejte! ​Toto je nejdůležitější. Kavkazský pes je mnohem rychlejší než člověk. Útěk v něm spustí snahu "kořist" dopadnout. ​I když k vám pes běží velkou rychlostí, pravděpodobně se těsně před vámi zastaví a bude vyčkávat.

​3. Pomalu ustupujte (v diagonále). ​Vaším cílem je dostat se mimo prostor, který pes hlídá. Pomalu couvejte nebo jděte šikmo dozadu. Stále buďte k psovi bokem. Nedělejte prudké pohyby rukama. ​

​4. Mluvte klidným, konejšivým tónem nebo mlčte. Není důležité, co říkáte, ale jakým tónem. Vyhněte se jakýmkoli rozkazům – na ty pes, který vás nezná, nebude v této situaci reagovat. Nekřičte, nepištěte.

​5. Použijte předmět jako bariéru. Pokud máte batoh, nechte si ho na zádech (chrání vás) nebo ho pomalu dejte před sebe jako bariéru, ochranu před kousnutím. Pokud držíte cyklistické kolo, dejte ho mezi sebe a psa. Pokud máte deštník, můžete ho (pozvolna, ne prudce) otevřít směrem k psovi – vytvoříte tím vizuální zeď, která psa často zmate a zastaví. Pokud máte trekové hole, držte je u sebe, nemávete jimi proti psovi (to by ho vyprovokovalo k útoku). Je-li vedle vás popelnice, mnohdy ji s úspěchem můžete použít jako účinnou bariéru.

6. Pokud pes jen štěká a udržuje si odstup, můžete se pokusit o ústup. Couvejte šikmo a pomalu, nikdy se ke psu neotáčejte zády. Pomalu ustupujte směrem k bezpečí (auto, vchod do objektu), pomalu odcházejte.

​7. Co v žádném případě nedělat
​Neusmívejte se. Cenění zubů (i když je to pro nás úsměv) znamená pro některého psa signál agrese. Nesnažte se psa pohladit. i když třeba zrovna vypadá klidně. Narušení jeho osobní zóny může vyvolat bleskovou reakci.
​Neházejte po něm kameny. Agrese vyvolá agresi. Kavkazský pes bolest vnímá málo a útok by to jen urychlilo.

​8. Co dělat, pokud vidíte majitele v blízkosti?
​Nekřičte na majitele, může to psa vyprovokovat k jeho obraně. Raději klidně řekněte: "Zavolejte si prosím svého psa, mám strach."

​Zlaté pravidlo v terénu. Pokud uvidíte v dálce stádo zvířat, automaticky předpokládejte přítomnost hlídacích psů. Obejděte toto místo velkým obloukem (nejlépe 200–300 metrů), a to zvláště není-li stádo viditelně za elektrickým ohradníkem. A to i kdyby to znamenalo sejít z cesty. Respektování a obejití teritoria hlídačů je nejlepší prevencí.

​

Co když pes přesto zaútočí?

Kavkazský pes většinou neútočí bez varování (štěkot, vrčení, naježená srst). Ale spoléhat na to nelze. Pokud by však došlo k nejhoršímu, obětujte předmět. Dejte mu do tlamy batoh, bundu. Pokud vás srazí k zemi, schoulejte se, chraňte si rukama krk a obličej a nehýbejte se. Pes obvykle útok ukončí, jakmile se oběť přestane hýbat a nepředstavuje hrozbu.

Kavkazský pes patří mezi psy s absolutně nejsilnějším stiskem na světě. Jeho čelisti jsou uzpůsobeny k tomu, aby dokázaly zlikvidovat vlka, což vyžaduje brutální mechanickou sílu. Síla stisku je téměř trojnásobná v porovnání s německým ovčákem, dosahuje 15 až 18 atmosfér. Je fascinující, že dospělý kavkazský pes může mít v čelistech větší sílu než lev. Je to dáno jinou strategií lovu – lev kořist nejčastěji zardousí a drží, zatímco kavkazský pes potřebuje drtivou sílu k okamžité obraně.
​

Proč je jeho stisk tak silný? Má velmi širokou a masivní lebku s extrémně silnými žvýkacími svaly. Má poměrně krátkou čelist. Čím kratší je páka čelisti v poměru k velikosti hlavy, tím větší tlak dokáže pes vyvinout na jejím konci. Po staletí byli vybíráni jedinci, kteří dokázali fyzicky dominovat nad predátory v drsných horách Kavkazu. Pes bez větších potíží drtil kosti velkých zvířat.

Kavkazský pes má tzv. "noční vidění" a zvýšenou aktivitu v noci. Zatímco ve dne může někdy působit líně a ospale, po setmění se jeho smysly zbystří a stává se z něj neúprosný strážce. Útok kavkazského pasteveckého psa je extrémně nebezpečná a život ohrožující situace. Tito psi mají enormní sílu, vysoký práh bolesti a silný ochranitelský pud. Pokud se pes zakousne a drží, je cílem přimět ho k uvolnění stisku a minimalizovat poškození tkání. Jak v takové situaci reagovat?

​1. Co rozhodně nedělat
​Necouvejte a netahejte se. Pokud se budete snažit zakousnutou část těla vytáhnout, způsobíte si mnohem těžší tržná poranění. Pes se navíc instinktivně zakousne ještě pevněji.
​Nekřičte vysokým hlasem. Panický křik může psa ještě více vybudit k agresi. Snažte se zachovat (v rámci možností) klid.

​2. Jak přinutit psa, aby pustil
​Pokud pes drží a nepouští, fyzické bití do těla nebo hlavy nefunguje, protože psi mají velmi hustou srst, silnou kůži a snížený práh bolesti. Naopak může způsobit zesílení agrese. Pokud máte vodítko nebo pásek, utáhněte ho psovi vysoko na krku jako smyčku, přímo pod čelistí. Pokud nemáte nic, můžete použít předloktí a psa vzít do tzv. kravaty. Cílem je omezení přísunu vzduchu. Pes po chvíli musí otevřít tlamu, aby se nadechl. Toto je nejúčinnější způsob, jak uvolnit stisk čelistí.

​3. Ochrana životně důležitých orgánů, pokud vás pes srazí na zem nebo se nemůžete vyprostit.

Chraňte si krk a obličej. Schoulete se do klubíčka, bradu přitiskněte k hrudníku a rukama si zakryjte zátylek a uši. Obětujte "měkkou" tkáň. Pokud musíte nechat psa do něčeho kousnout, snažte se, aby to bylo předloktí nebo vnější strana stehna, a snažte se chránit si břicho, hrdlo, třísla, hlavu.

​4. Co dělat bezprostředně po útoku
​Jakmile pes pustí, musíte se okamžitě dostat do bezpečí (za plot, do auta, na strom). Kavkazští psi jsou teritoriální a mohou zaútočit znovu. ​Vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc. Kousnutí od takto velkého psa znamená drcení tkání, vysoké riziko infekce a vnitřní poškození může být vážné. Zkontrolujte očkování psa. Je-li to možné, zjistěte, zda je pes očkován proti vzteklině. Útok takto nebezpečného zvířete nahlašte Policii ČR a příslušné krajské veterinární správě.

Kavkazský pastevecký pes není běžné domácí zvíře, ale pracovní plemeno určené k razantní obraně. To je třeba vždy mít na paměti. Na území, které nepovažuje za své teritorium, a není-li v dosahu majitel, téměř nikdy nezaútočí, není-li vyprovokován.

2025

O zbarvení srsti

Standard FCI a standard CCOC K9 mají odlišný pohled na zbarvení srsti kavkazských psů.

Důvody rozdílů

Historická autenticita vs. Modernizace:

FCI standard se snaží oprostit plemeno od barev, které se zdají být atypické pro molossoidní psy Ruska. CCOC K9 tvrdí, že tyto "netypické" barvy byly na Kavkaze přítomny po staletí a jejich vyřazení je umělý zásah, který ochuzuje plemeno o genetickou variabilitu.

Zdraví a genetika:

FCI argumentuje tím, že barvy jako modrá nebo játrová mohou být spojeny se zdravotními problémy (např. alopecie u zředěných barev). Chovatelé pracovních typů kavkazských psů (CCOC K9) namítají, že u kavkazských psů nebyly tyto korelace nikdy vědecky prokázány jako plošný problém a že barva srsti nemá vliv na zdraví, povahu a pracovní vlastnosti kavkazského psa.

Politika chovu:

V roce 2011 Rusko (jako země původu v rámci FCI) prosadilo zpřísnění standardu FCI, aby se kavkazský pes jasněji odlišil od jiných lokálních plemen. Tím se však z chovu vyloučila řada vynikajících pracovních psů jen kvůli "špatné" barvě nosu nebo srsti.

Srovnání standardů zbarvení - FCI vs. CCOC K9

Kavkazský pastevecký pes je jedním z nejstarších plemen, jehož vzhled byl po tisíciletí formován tvrdou prací v horách, nikoliv estetickým výběrem. Dnes však existují dva hlavní pohledy na to, jak by měl tento pes vypadat.

1. Standard FCI (č. 328)

Současný standard FCI (platný od března 2011) je velmi přísný v tom, co považuje za "přípustné". Cílem FCI je sjednotit populaci pro výstavní účely a eliminovat barvy, které by mohly naznačovat křížení s jinými plemeny nebo genetické vady.

Diskvalifikující barvy podle FCI (nepřípustné)

Celočerná: Čistě černý pes bez jiných znaků.

Černá v kombinacích: Černá se žlutými znaky (pálení), černá strakatá.

Modrá (Geneticky modrá): Břidlicově šedá srst s šedým nosem a očními víčky.

Hnědá (Játrová): Červenohnědá srst s hnědým nosem.

Geneticky zředěné barvy: Jakákoliv barva spojená s nedostatkem pigmentu (např. hnědý nos).

2. Standard CCOC K9

Czech Caucasian Ovcharka Club K9 (CCOC) se zaměřuje na pracovní a tradiční chov. Jejich přístup vychází z faktu, že v krajině původu (Kavkaz) se tito psi vyskytovali ve všech barvách a barva nikdy nebyla kritériem. CCOC uznává všechny barvy, které jsou v souladu se standardem FCI, ale navíc definuje skupinu "Color". Do této skupiny patří psi, kteří nesou zbarvení, jež FCI dříve (před rokem 2011) uznávala, nebo které jsou historicky doloženy u původních psů.

Povolené barvy v rámci CCOC nad rámec FCI:

Modrá: Psi s břidlicově šedým pigmentem. CCOC poukazuje na to, že do roku 2011 byla tato barva ve standardu FCI běžně akceptována.

Pšeničná s hnědým nosem: Psi s velmi světle plavou srstí (pšeničnou) a hnědou pigmentací nosu a víček

Černá a černá s pálením: výskyt u původních psů z určitých oblastí Kavkazu

Hnědá: Celohnědí psi nebo psi s hnědými znaky

Shrnutí

Pokud si pořídíte psa s barvou "Color", jak CCOC K9 označuje psy pro FCI "nestandardních" zbarvení po roce 2011 (např. modrého), nemůžete se s ním účastnit výstav pod hlavičkou FCI ani ho v FCI uvést do chovu, a to ani v případě, že pes sám vlastní rodokmen FCI. V rámci klubu CCOC K9 je však takto zbarvený pes ceněn jako každý jiný pes, CCOC K9 odkazuje na původní pracovní kavkazské psy, kteří hlídali stáda před predátory bez ohledu na to, zda mají černý nebo šedý nos.

Kavkazský pes v létě

Práce s kavkazským pasteveckým psem v letních měsících s extrémními teplotami představuje pro majitele specifickou výzvu. Toto plemeno, geneticky vybavené přednostně pro drsné vysokohorské podmínky a mrazy, čelí v mírném a subtropickém pásu během léta určitému tepelnému stresu.

​Tento článek shrnuje fyziologická specifika a management péče o pracovního kavkazského psa v období vysokých letních teplot.
​1. Fyziologická adaptace a rizika
​Kavkazský pes disponuje hustou dvojitou srstí (podsada, krycí srst), která slouží jako vynikající izolace proti chladu, ale v létě může působit jako bariéra pro odvod tělesného tepla. Psi se neochlazují pocením (vyjma tlapek), ale primárně zrychleným dýcháním (polypnoe). U obřích plemen s masivní stavbou těla dochází k přehřátí organismu mnohem rychleji než u lehčích plemen. Při tropických teplotách, spojených s vysokou vlhkostí vzduchu klesá pracovní efektivita psa a narůstá riziko hypertermie.

​2. Úprava pracovního režimu
​U pracovních psů (hlídání objektů, ochrana stád) je nezbytné v letních měsících striktně upravit časový harmonogram. Hlavní pracovní zátěž a obchůzky by měly probíhat mezi 22:00 a 6.00 hodinou. Během dne by měl být psu umožněn odpočinek ve stínu. Kavkazští psi mají přirozenou tendenci v horku šetřit energií, což je třeba respektovat a nenutit je k aktivitě, což vlastně ani nelze.

​3. Zajištění optimálního prostředí
​Nezbytný je nepřetržitý přístup k čerstvé, ale nikoliv ledové vodě. V horku může dospělý pes spotřebovat i více než 5 litrů vody denně. Je třeba sledovat, zda pes nevycachtává vodu z misky, díky tomu, že si ochlazuje tlapy. Množství vody je tedy třeba kontrolovat. Pokud pes pracuje v blízkosti vody, přístup k potoku nebo mělké vodní ploše je ideálním řešením. Zamezit je však třeba stálému namáčení, může tak docházet k špatně se hojícím zapařeninám.

Betonové a asfaltové plochy akumulují teplo. Ideálním podkladem je tráva, hlína nebo chladná dlažba, vždy ve stínu. V domácích podmínkách lze využít chladicí podložky nebo jemné rosení (nikoliv však polévání ledovou vodou, které může způsobit šok). Ochlazení větším množstvím vody je možné pouze odspoda (tlapy, třísla).

​4. Mýtus o stříhání
​Nikdy kavkazského psa v létě nestříhejte nebo neholte. Srst funguje jako termostat. Pokud psa ostříháte, zbavíte ho přirozené izolace a vystavíte ho:

​Přímému slunečnímu záření, možným popáleninám kůže
​Rychlejšímu přehřátí (slunce pálí přímo do pokožky)
​Útokům hmyzu

Důležité je pouze důkladné vyčesání odumřelé podsady, aby kůže mohla dýchat.

​5. Výživa v horkých dnech
​V létě se doporučuje krmit zásadně ve večerních nebo brzky ranních hodinách, kdy je teplota nízko, lehce stravitelnou a nepříliš kalorickou stravou. Trávení je energeticky náročný proces, který zvyšuje vnitřní teplotu těla. U velkých a obřích plemen je po krmení kriticky důležitý klid (minimálně 2-3 hodiny) jako prevence torze žaludku.

​Varovné signály přehřátí (hypertermie)
​Přehřátí je častější u březích fen a fen po porodu, u hárajících fen a u malých štěňat. Pokud u psa v letním provozu zaznamenáte tyto příznaky, je nutná okamžitá první pomoc:

​Extrémně silné a hlučné dýchání
​Jasně červené nebo naopak bledé dásně
​Skleněný pohled a apatie
​Nekoordinovaný pohyb
​

První pomoc: Přesun do stínu, postupné ochlazování tlapek a třísel vlažnou vodou (nikdy ne ledem, nikdy ne trup) a vyhledání veterinární pomoci.

​Kavkazský pes je mimořádně odolné zvíře, ale jeho limity končí tam, kde začíná extrémní horko kombinované s nucenou aktivitou. Respektování jeho biologických potřeb v létě zajistí, že pes zůstane zdravý a schopný práce po mnoho let.

2025

Kavkazský pes v zimě

Udržení tělesné teploty v mrazu stojí psa obrovské množství energie. Proto by měl v zimě dostávat větší krmnou dávku a/nebo kaloričtější stravu, nejlépe podávanou ve dvou denních dávek a v teplé formě. Majitelé musí kontrolovat, zda psovi nezamrzla voda v misce (lze použít také vyhřívanou misku nebo dolévat teplou vodu), v takovém případě pes olizují čistý sníh, vyhrabává led jako zdroj hydratace. Je třeba kontrolovat tlapky (zmrazky mezi polštářky mohou představovat problém) a celkovou kondici psa.

Pozor! Pokud pes v mrazu "vypne" a sníží zájem o okolí, může jít o vzácně pozorované podchlazení.

Trénovat/cvičit lze kavkazského psa v zimě bez omezení, vyjma případné práce ve vodě.

​PES U STÁDA

Zde je přehled toho, co dělá a jak vypadá jeho denní režim:

​1. Intenzivní ostraha stáda a teritoria
​V zimě je nedostatek přirozené potravy v divočině, což znamená, že predátoři (vlci, šakali apod.) jsou hladoví a odvážnější než jindy. Pes je zvýšeně ostražitý, většinu času tráví monitorováním okolí. V zimním tichu se zvuk nese dál, takže pes reaguje na sebemenší křupnutí sněhu. Zatímco stádo v noci spí, pes je nejaktivnější. Pravidelně obchází teritorium a svou přítomnost dává najevo hlubokým štěkotem, aby odradil nezvané hosty.

​2. Termoregulace a úsporný režim
​Kavkazský pes není zvíře, které by zbytečně plýtvalo energií. Často ho najdete, jak nehybně leží na vyvýšeném místě. Sníh ho izoluje a jeho srst je natolik kvalitní, že pod ní sníh ani netaje – to je známka skvělé izolace, kdy tělesné teplo neuniká ven. Pes minimalizuje pohyb. Pokud nehrozí nebezpěčí, pes šetří energií. Vypadá sice, že spí, ale jeho smysly jsou stále v pozoru.

​3. Spolupráce s pastýřem
​I když jsou tito psi velmi samostatní, v zimě dochází k častější interakci s pastýřem. Pokud se stádo přesouvá do zimovišť nebo nižších poloh, pes zajišťuje bezpečný doprovod.

STRÁŽNÍ PES

Pes působí velmi aktivně, protože pohybem se zahřívá. Jeho hlavní úkol – ochrana objektu – zůstává stejný, ale způsob, jakým pracuje, se musí přizpůsobit mrazu, sněhu a krátkým dnům.

​Zde je přehled toho, co dělá a jak vypadá jeho denní režim:
​1. Zvýšená ostražitost za tmy
​V zimě jsou dny krátké a noci dlouhé. Období tmy je pro strážního psa hlavní pracovní doba. Protože je viditelnost často špatná (tma, mlha, sněžení), pes se mnohem více spoléhá na sluch a čich. Dokáže zachytit narušitele dříve než kamerové systémy, které mohou být oslepeny hustým sněžením. Psi u firem se v noci pohybují po vytyčených trasách (obchůzky), aby si udrželi tělesnou teplotu a zkontrolovali teritorium.

​2. Boj s chladem a termoregulace
Pokud zrovna nehlídkuje, pes instinktivně vyhledává místo, kde nefouká. Měl by mít přístup do závětrného a zastřešeného místa.

​3. Údržba tlap a pohyblivost
​Sníh a led představují pro pracovní psy i technické překážky. Sůl z chodníků v průmyslových areálech může psovi rozežrat polštářky. Majitelé je psům často mažou vazelínou nebo jelením lojem či speciální mastí. Olizováním tlap se zbytky soli dochází k zažívacím problémům. Ideální je nesolit místa, kde se psi pohybují.

2025

Bijme na poplach... zamyšlení

Nedávno jsem si povídala na obranách EDDC s majitelkou pracovního velkého knírače... o tom, jak mí milovaní střední knírači dnes nejsou již schopni pracovat v obranách. A zavzpomínala na naše báječné staré obranáře tohoto plemene. A co jich bylo!

Stejné se týká i dalších plemen, včetně našich současných psů kavkazských. Uvědomit si je třeba, že se nejedná o výrobky - když přestanu vyrábět obranné spreje, kdykoli po letech mohu hladce jejich výrobu zase obnovit. Zde jde ale o geny! O jejich ztrátu, nemožnost návratu. Zničíme-li nyní obranné psy, nikdy je nezískáme zpět, zmizí navždy z povrchu zemského.

O to více a usilovněji musíme bojovat o jejich zachování... Kriminalita neklesá, i když její statistika se nás o tom snaží přesvědčit. Obranní psi budou stále potřební, nejsou nahraditelní technikou, jak mnozí mylně a rádi hlásají...

2025

O povelech a mluvení při tréninku

Především hodně málo, jasně a srozumitelně. Vnímat emoce oboustranně - on naše, my jeho. Je to o partnerství, ne o vytváření pozic vyšších a nižších, ne o soupeření, ne o silných korekcích. Začneme-li jednou soupeřit, budeme v tom pokračovat celý život. A kdo má šanci vyhrát? Ten, kdo si počká, je silnější, přírodně chytřejší, má spoustu času na předběžnou rozvahu a střelhbitě nás dokáže přečíst, využít situace. Ten se dočká. S největší pravděpodobností to nebudeme my.

Základem je budování silného partnerství, kdy k nám pes získává absolutní důvěru. My ji také mějme k němu, ale zas - nespoléhejme na ni příliš. Přesto ji vyzařujme.

Je si třeba uvědomit, že:

1. Slovní pochvala musí být plná čistého nadšení, stále stejná, velmi krátká: "Šikovný!", Výborně!" (A s naším vědomím, že většinou psa vůbec nezajímá.) :-)
2. Zákaz je velmi krátký a velmi důrazný "NE!", spolu se znemožněním pokračovat v nežádoucí činnosti.
3. Pamlsek je již sám o sobě pochvalou, netřeba ho slovy ani doteky doplňovat.
4. Povel pro obranu je zároveň povzbuzením a upozorněním na nadcházející potřebu zákroku. Agresívní, se spoustou bojových emocí, velmi krátká věta: např. "Je to lump!" nebo "Dávej pozor!". Obrana je zcela bez pamlsků, pochvala po výkonu je rychlá, velmi krátká, výrazná, vzrušená.
5. Vše cvičíme postupně, od zcela jednoduchých částí, trénovaných v klidném prostředí, s přidáváním nároků ve cviku a při stupňování rušivých podnětů a změnách prostředí.

Hodně oboustranné radosti ze cvičení!

2023

7 zásad, když chci obranáře

Přejete si mít skutečně super obranáře? Psa, na kterého se můžete spolehnout, že spolehlivě, kdykoli a všude ochrání vás, vaši rodinu, váš majetek?

7 následných pravidel je základním pilířem na cestě k úspěchu. Zbývá už jen kapka štěstí k tomu.

Bez této "sedmičky" to zkrátka nejde cíleně. Jedině spolehnout se na náhodu.

2. správné rozvíjení požadovaných vlastností chovatelem u malých štěňat

3. zodpovědný, rozumný a vytrvalý majitel

4. kvalitní trenér, s co nejrozsáhlejšími zkušenostmi s kavkazskými psy

5. zkušený figurant (figuranti), s praxí ve figurování pro kavkazské psy

6. shoda a zcela jednotný směr vedení mladého psa všemi jmenovanými

7. přísně individuální přístup ke každému psu 

Chovatel začíná hodnocením individuality již u nejmenších štěňat. Pokračuje posilováním a rozvíjených žádoucích vlastností a přiměřeným motivačním tréninkem. Následuje práce majitele, nastupuje dohled trenéra a o něco málo později se zapojuje i figurant/figuranti. Všichni jsou ve shodě, je využívána jednotná metodika. 

Obedience. 7 zásad pro úspěch

Psala jsem vícekráte o obraně, také o agility s kavkazským psem. Ne však o poslušnosti. Zdálo se mi to zbytečné v domnění, že volí-li začínající psovod pro výcvik poslušnosti kavkazského psa cvičiště hodnocené mnohačetnými kladnými referencemi, každý výcvikář-trenér zde ví, že přístup k náročně cvičitelným psům (kterým psi kavkazští bezesporu jsou) a styl jejich tréninku by měl být odlišný od postupů obvyklých, k nimž běžně psovody vede, a které jsou dobře akceptovány naprostou většinou psů nejrůznějších plemen.

Výborní trenéři, opravdoví znalci, to skutečně vědí a proto se zachovají dvěma způsoby – buď s kavkazskými psy nepracují anebo se hodně důkladně informují na specifika výcviku zmíněných psů u specialistů. Obojí je výborná volba. Ovšem praxe ukazuje, že takových trenérů je málo. Většina je těch, kteří učí psovody pracovat se psy způsobem, na jaký jsou léta zvyklí, a ve frekvenci, s níž běžně u psů jiných plemen dosahují požadovaných, pěkných výsledků.

Proč často psovodi, ať již sami nebo vlivem chybného vedení trenérů, nedosahují úspěchu?

1. Dril, vyžadování perfektního provedení cviků. Kavkazský pes to nesnese! U něho nechtějte doslovnou, bezchybnou poslušnost, chtějte ovladatelnost! Je to pes svobodomyslný a to příliš silně změnit nechtějte. Pracujte s lehkostí a nadhledem, zcela zapomeňte na tresty.

2. Příliš mnoho cvičení. To, co u psů většiny plemen může být málo, je v případě psa kavkazského často moc. Dlouhé nebo přiliš časté tréninky jsou zbytečné, dokonce kontraproduktivní. Pamatujte – kavkazský pes je výrazně inteligentní, velmi rychle chápe a má dokonalou "sloní" paměť. Při správném přístupu pochopí jednoduchý cvik během jednoho až dvou zopakování. A nemusíte se bát, že do vzdálenějšího "příště" cokoli z nově trénovaného zapomene. Jiná věc je, zda se mu bude chtít. A to už záleží čistě na tom, jak svého psa dokážete motivat.

3. Fyzické poškození. Na štěně jsou kladeny nepřiměřené požadavky: extrémně mnoho pohybu, přílišné opakování cvičení poloh, nevhodný povrch (tvrdý, kluzký), skoky... Pro optimální trénink je třeba přihlédnout ke stáří psa, masivnosti kostry, stavu končetin. Pes bývá často také v příliš "blahobytné" kondici. Cvičící kavkazský pes každého věku musí být štíhlý!

4. Chybějící či nedostatečná motivace psa psovodem. Motivujte, motivujte, motivujte – to je alfa a omega počátku výcviku. (Postupně může motivace ubývat, nikdy však nesmí chybět úplně.)

5. Nedostatečně individuální přístup. Zvlášť dnešní kavkazský pes je plemeno velice variabilní. Můžeme mít nadšeného, živého a kontaktního workoholika, který po pracovních aktivitách i tohoto rázu dychtí. Nebo psa, který je uzavřený do sebe, silně "svůj" a těžko motivovatelný. Ne s každým kavkazským psem má proto smysl výrazněji cvičit. Již při výběru štěněte je třeba volit jedince vhodného pro váš účel.

6. Špatně zvolený čas tréninku. Jdete cvičit ve chvíli, kdy je pes naprogramován na odpočinek.

7. Psovod není v psychické "pohodě". Tehdy netrénujte!

Jak poznáte, že je něco špatně?

Pes se začíná vyhýbat cvičení, tváří se unudeně nebo nejistě, je bez zájmu. Někdy přibudou lehké, zprvu jen těžko postřehnutelné náznaky agrese. V pozdějším věku, a pro nepečlivého pozorovatele v okamžiku zcela nečekaném, může přijít i jednoznačný útok. Nevyčítejte to psu, je to vždy chyba vaše (nebo vašeho trenéra). A v této chvíli může být, pro nezkušeného psovoda, na nápravu již pozdě.

Jak poznáte, že se psem pracujete přiměřeně?

Pes je nadšený, radostný nebo alespoň příjemně, mile naladěný, chce s vámi komunikovat. Ocas je nesený převážně nahoře nebo horizontálně, jen výjimečně velmi volně spuštěný. Sledujte kompletně mimiku, celkovou řeč těla (nesmí být napjaté). U štěněte musí být jasně vidět, že se na trénink těší, dospělý pes pak musí být minimálně pohodově vyladěn. Pak si můžete být jistí, že jste na správné cestě k tomu mít sebevědomého, skvělého psa, který vás poslechne rád a bude trvale dobře ovladatelný. Přesto mohou nastat situace, ve kterých hned neposlechne (S vědomím toho jste volili plemeno kavkazského pasteveckého psa. Chtěli jste psa se silnou vůlí, výrazně osobitého.).

Dodržíte-li vše uvedené, buďte si jisti, že cvičení vás bude oba bavit a s vaším psem vybudujete pevný, úžasně krásný partnerský vztah.

2019

Važme si tradic

Zamyšlení nad současnou situací v chovu plemene aneb Važme si tradic

Kavkazského psa po staletí formovaly tvrdé přírodní podmínky horských i stepních oblastí, a vytvořily dílo téměř dokonalé - psa hrdého, zdravého, odvážného, schopného žít a samostatně pracovat v jakémkoli klimatickém pásmu.

Úkolem a povinností člověka, chovatele, je nezničit toto vpravdě přírodní bohatství, dbát na to, aby plemeno neztratilo čarovnou krásu svého unikátního charakteru a svou fyzickou přizpůsobivost. Zachovat vše to, co staví tohoto impozantního psa do pozice nádherně přitažlivé polodivoké šelmy, žijící s člověkem především pro svoji i jeho potěchu a účelnost. Kavkazský pes může být mazlivý, vroucí, plný něhy, ale musí zůstat i houževnatým, nezdolným, přirozeně zdravým a odolným pracovníkem. Oslavujme šampiony, ale nezapomínejme chovatelsky na prosté hlídače domů, farem, podniků a usedlostí, kteří dnes stále naplňují to, k čemu kavkazské psy sama příroda předurčila před dávnými staletími - být člověku neodmyslitelným pomocníkem. Toto plemeno neformulovaly výstavní kruhy, toto plemeno vytvářela tvrdá práce, ať již se jednalo o střežení stád, majetku či obydlí lidí. Nezapomínejme na to, mějme úctu k těmto psům, respektujme jejich odvěké potřeby, samu přírodu, i práci dávných chovatelů.

Dnešní výstavní trend, snaha o prosazování jednoho "ideálního výstavního typu", odklon od původních priorit v chovu plemene, dle nichž byl chov těchto psů orientován v minulosti výhradně na výkon, jehož předpokladem je zdraví, je celosvětovým problémem.

V exteriéru dbejme o zachování všech přípustných typů, rozsahu výšky, barev a druhů osrstění. Variabilita vždy patřila ke kavkazským psům - važme si této výsady, kterou se chlubí jen málo plemen. Nepřeceňujme nepodstatné nedostatky, malé odklony od ideálu standardu – vnímejme psa jako celek, vyhýbejme se chovatelskému formalismu. Soustřeďme se více na charakter, inteligenci, skutečné zdraví a dlouhověkost než na výstavní tituly. Vnímejme a oceňujme individuální zvláštnosti jednotlivých psů. Zachovejme si objektivitu, zdravý úsudek a toleranci, nedomnívejme se, že jen náš názor, naše vidění a náš vkus je tím optimálním a tedy jedině správným. Ponechme prostor každému k projevení jeho chovatelského umu, k naplnění jeho představ o plemeni v rámci standardu.

A především a hlavně, buďme féroví sami k sobě, jeden k druhému a i féroví k našim psům a jejich skutečným potřebám. Je to naprosté minimum, které pro tyto skvělé psy i pro generaci příštích kynologů můžeme udělat.

2019

Dodatek, r. 2016

Uplynulo 6 let od napsání tohoto článku. Situace se stále horší, módní trendy celosvětově vítězí.

V roce 2011 získal mezinárodní platnost další ruský standard, který je již čtvrtým! ruským standardem v pořadí. Každý další přinesl výrazné změny. Během let se prudce měnil požadavek na výšku (směrem nahoru), na barvu, na parametry hlavy, na zuby, na temperament a povahu... Původně výrazně specifický a čistě pracovní akční pes se tak poznenáhle přetváří do podoby obřího společenského plemene. Nezbývá než stále apelovat na zdravý rozum a pracovat spolu s těmi, kteří ctí tradice, na zachování původního obrazu plemene. Současný stav několika dalších plemen psů by chovatelům měl být dostatečně varovným příkladem...

Jak roste štěně

Růst do výšky je velmi individuální. Nelze rovněž opomenout, že výška není ani po dosažení fyzické dospělosti hodnotou neměnnou (vliv tukové vrstvy, momentální hustota osrstění atd.).

Poznámka: Růst do výšky do věku 4 měsíců je natolik různorodý, že je beze smyslu ho jakkoli sledovat.

Velmi důležité je kvalitně provedené měření.

pes / fena

4 měsíce: 51 cm / 47 cm

5 měsíců: 57 cm / 52 cm

6 měsíců: 62 cm / 56 cm

7 měsíců: 65 cm / 59 cm

8 měsíců: 66 cm / 61 cm

9 měsíců: 68 cm / 63 cm

10 měsíců: 70 cm / 64 cm

24 měsíců: 72 cm / 65 cm

Co se týče váhy, standard FCI uvádí pouze minimální váhu (fena 45 kg, pes 50 kg - nižší hmotnost není diskvalifikující vadou). Standard CCOC K9 váhu neuvádí.

U dospělých jedinců je váha velmi rozdílná, v závislosti na mnoha okolnostech (síla kostry, výška, kondice...). Dnes často pozorujeme snahu nadbytečnými kilogramy opticky "napomoci" dojmu žádané mohutnosti, ovšem vždy je to na úkor zdraví psa - přetížeností trpí především srdce, plíce, kosti, klouby a vazy, reprodukční systém. 

Co se týče pohybového aparátu, dvojnásobně toto platí u štěňat - více než pomyslnou ručičku na váze je zapotřebí hlídat optimální kondici daného štěněte - konkrétní radu "na míru" Vám poskytne každý veterinární lékař či rozumný chovatel.

2010, 2011, 2013 aktualizováno na základě požadavků nových standardů FCI a CCOC K9

O výšce

Co je výška psa

Výška psa je kolmá vzdálenost od podložky,na které pes stojí, k nejvyššímu bodu tzv. " kohoutku".

Co je kohoutek

psi: žádoucí výška 72-75 cm, minimální 68 cm 

feny: žádoucí výška 67-70 cm, minimální 64 cm 

Co říká standard CCOC K9 (vychází z ruského standardu z roku 1931) 

psi: minimální výška 62 cm

feny: minimální výška 60 cm 

Vyšší jedinci jsou tolerováni za předpokladu harmoničnosti a vynikajícího plemenného typu. Nižší výška než minimální je vyřazující vadou. 

Pozn.: Do 2. 3. 2011 platilo u standardu FCI - psi nad 65 cm, feny nad 62 cm.

Co říkají něktěří chovatelé: "Výška nad 80 cm přináší exteriérové a zdravotní problémy." Ano, v případě jedinců výšky nad 80 cm se častěji můžeme setkávat s růstovými i kloubními problémy, není to však pravidlem.

2007

Proč cvičit obranu

napsáno pro Czech Caucasian Ovcharka Club K9

Agility s kavkazským psem? To je často s údivem kladená otázka.

Co vlastně znamená samotné slovo Agility? Vezměme si na pomoc anglicko-český slovník a dozvíme se: agility - hbitost, obratnost, pohyblivost. Odtud tedy název známé, krásné a velmi oblíbené kynologické sportovní aktivity. Není však Agility jako Agility. "Kavkazí" Agility CCOC je jiné, než na jaké jsou kynologové běžně zvyklí. Je přizpůsobené plemeni, zohledněna je nejen jeho velikost a mohutnost, ale i charakterová svéráznost.

Mnozí jsou překvapeni, že kavkazský pastevecký pes nemusí být jen líně se pohybující medvídek, neb takových znají, především z výstav, mnoho. Byly doby, kdy býval téměř každý kavkazský pes dobře pohyblivou, pracovitou "šelmou". Několik takových nám jich ještě zůstalo. Půjde-li však vývoj v plemeni nastalým módním směrem, zanedlouho bude patřit "pracovní" KAO na seznam téměř vyhynulých druhů. Výbornou pohyblivost a ochotu ke svižnému "hýbání se" je nutno vnímat jako naprostý základ kvalitního výkonu. Naštěstí po celém světě žijí ještě chovatelé, kteří dokázali nepodlehnout novodobým směrům a usilují o zachování plné použitelnosti těchto úžasných strážních psů, chtějí je nadále akční a tedy i bezproblémově se hýbající. Toho nedocílíme pouhým zjišťováním přítomnosti či absence dysplazie kyčelních a loketních kloubů a následné chovatelské práce s těmito výsledky, musíme se snažit více.

Agility CCOC (s požadavky, přizpůsobenými schopnostem plemene) snaze o zachování výborné pohyblivosti napomáhá. Vyzdvihuje a oceňuje jedince, kteří ještě dnes dokáží rychle a svižně běhat, skákat, šplhat, přelézat - a co víc, ono je to dokonce i viditelně baví! Prospívá to nejen jim, ale i druhému z partnerské dvojice. Jak známo, pán i pes tréninkem utužují vztah, posilují kondici, upevňují své zdraví.

Jste-li shodného názoru, připojte se k nám a přijďte si, hezky "kavkazsky", zaběhat na našich klubových (tzv. Liščích) dnech. Bude nám potěšením.

2013

Proč cvičit obranu s kavkazským psem?

Napsáno pro Czech Caucasian Ovcharka Club K9

Často se setkáváme s takovouto otázkou. V mnoha článcích o plemeni se dočtete, že cvičit obranu je zbytečné, neb tito psi mají přirozenou schopnost bránit své území a svého pána geneticky zakódovanou. A někteří autoři dokonce varují před takovým výcvikem, označují ho dokonce za krajně nevhodný. V CCOC se s takovými názory neztotožňujeme (mluvíme-li o odborně vedeném tréninku, postaveném na základě našimi cvičiteli speciálně vypracované metodiky pro toto plemeno).

Dnešní světový módní trend směřuje k posunutí kavkazského pasteveckého psa z role psa pracovního, ochranářského, do role psa ryze společenského. Z pracovních, výborně pohyblivých a akčních zvířat je snaha mnohých jít cestou vytváření obecně přátelských, klidných psů. A maximálně líbivých - přehnaně masivních "medvídků". O důvodu tohoto počínání jistě netřeba hovořit. To první ničí neoddiskutovatelně to, proč plemeno vzniklo, a proč bylo až dosud považováno mnohými kynologickými odborníky, oprávněně, za bezkonkurenční ochranářskou jedničku. To druhé ohrožuje jeho zdraví.

Dnešní nákup kavkazského pasteveckého psa se už nemusí automaticky rovnat nákupu hlídače, jak tomu bylo dříve. Mnozí psi již vůbec nehlídají. Na pozemku má pak majitel psa, odstrašujícího pouze vzhledem. Takových jiných plemen je však spousta kolem nás, pro takový účel netřeba volit právě kavkazského psa.

V CCOC nejsme rozhodně zastánci tohoto prudce narůstajícího trendu - velmi důsledně dbáme na zachování povahy tradiční. Chceme, aby nový majitel měl co největší jistotu, jaká je vůbec možná, že získal štěně pravého kavkazského psa, budoucího ochránce sebe, svých blízkých, svého majetku. To je maximum toho, co může učinit CCOC pro majitele hned na začátku. Dále se už musí přičinit sám majitel: správným přístupem, citlivou výchovou - a nejlépe i tréninkem, zdůrazňujeme! odborně vedeným. V tomto mu nabízí CCOC "pomocnou ruku".

Správným tréninkem získává Váš pes schopnost rozlišování, vybuduje si správný náhled na řešení nejrůznějších situací, získá zkušenosti. Dovede se pak v nastalém dění orientovat, naučí se "pracovat" sám se sebou, ovládne své impulzivní založení a najde správné řešení případného problému - toto ho naučí jeho majitel v kvalitně vedeném a opakovaném tréninku. Stane se tak spolehlivým ochráncem svých lidí za všech situací, avšak zároveň stejně tak i dobře zvladatelným psem. Souhry obojího bez tréninku (výcviku) nedosáhnete.

2013

Upozornění: Trénink obran musí být doprovázen vhodným socializačním cvičením a tréninkem obedience!

Proč u obran nespěchat

Jednou ze základních podmínek pro úspěšný výcvik kavkazského psa, a zároveň ta, která působí psovodům snad nejvíce obtíží, je NEPOSPÍCHAT. Týká se to především obran.

Ano, je to velmi obtížné, čekat a vydržet. Obtížné pro laiky i profesionály z řad zkušených psovodů. Takovou vyspělost pro kousací práci v obranách, kterou má německý ovčák v jednom roce věku, má kavkazský pes až ve věku mnohem vyšším. Pomalu dozrává, za dokončený vývoj po stránce psychické je v průměru možno považovat věk okolo tří let.

Samozřejmě, každý pes je jiný. Jak je jinakost běžná u všech plemen, kdy každý konkrétní jedinec je odlišný od druhého, platí toto v případě kavkazských psů minimálně dvojnásobně, vzhledem k jejich obrovské variabilitě, kterou je však třeba vnímat jako nesporné pozitivum plemene.

Je-li pes s největšími pracovními předpoklady raný, tedy velmi obranářsky šikovný již v nízkém věku, svádí to silně k brzké snaze o předčasné "kousání", aniž je však štěně věci optimálně přizpůsobeno psychicky a fyzicky. Je-li podobné štěně pozdní, budí to naopak u psovodů nechuť a nezájem o výcvik, původní motivace cvičit se často vytrácí. A to zvláště, je-li na dohled štěně rané. Ani jeden z těchto přístupů není zdaleka rozumný. Rané štěně je třeba citlivě zpomalovat, pozdní povzbuzovat, a s oběma vytrvale pracovat.

Ranému štěněti můžeme dopřát v období před kousáním více socializace, soustředit se na budování ovladatelnosti, kterou bezesporu obranářsky nadaný pes významně potřebuje. Do toho pracovat velmi opatrně, velmi lehce a velmi sporadicky na kvalitních zákusech do pešků a rukávů v případě, má-li konkrétní štěně silně vyvinutý kořistnický/lovecký pud, což nebývá časté. V každém případě lze trénovat sebevědomé vystupování proti ohrožujícím osobám až do krajnosti, za obvyklých i extrémních situací, až na hranici kontaktu, bez kousání. A nezapomínat současně na dobře seřízený postroj.

Mějme na paměti:

V případě předčasného kousaní do figuranta v ringu (před 18. měsícem věku psa) jde nejenom o přílišnou zátěž pro značně nedozrálou psychiku (mnozí jedinci v tomto věku nedisponují tak výraznou sebejistotou, aby jim umožňovala kvalitně a pocitově úspěšně zápasit s figurantem). Jde rovněž o přetěžování velmi, velmi nehotového fyzična! Jenoduše řešeno, obrany obecně, a především kousání, vytváří velký nápor na tělo obřího psa, zvláště ve věku štěněčím a juniorském. I u dospělého jedince je třeba určité opatrnosti, s ohledem na četnost zákroků. Méně než více je vždy lépe.

A ještě:

Pro každého psa je třeba volit jiný styl výcviku, přesně přizpůsobený nejen momentální vyspělosti jedince, ale i jeho konkrétním pracovním předpokladům. Stejný, odněkud okopírovaný nebo paušální přístup může být výraznou chybou, rovněž tak laické míchání nejrůznějších metod, bez hlubších znalostí o možném dopadu jejich kombinací na psychiku konkrétního psa.

Tedy vždy POMALU, VYTRVALE a výhradně pod ODBORNÝM VEDENÍM!

2019

Upozornění: Trénink obran musí být doprovázen vhodným socializačním cvičením a tréninkem obedience!

O otylosti

Otylost, obezita, tloušťka, obtloustost, tučnost, vykrmenost, blahobytná kondice ... 

těmito všemi názvy lze pojmenovat nyní velmi často se vyskytující kondici psů - až tak často, že lze tento stav označit doslova za moderní. U divokých zvířat, nejsou-li dokrmována člověkem, se obezita prakticky nevyskytuje. 

Poznámka: Třeba podotknout, že u kavkazských psů je obezita zcela vyjímečně chorobného původu, zaměřím se zde tedy pouze na otylost, vzniklou vlivem nadbytečného příjmu potravy a/nebo nedostatkem pohybu. 

Dělení: Zdravá váha (normální, optimální)NadváhaOtylost 1. stupněOtylost 2. stupněOtylost 3. stupně (morbidní)

Jaká je zdravá váha

Co způsobuje nadváhu a obezitu 

► nadměrné množství potravy 

► potrava příliš kalorická 

► hormonální nerovnováha 

► nedostatek pohybu 

► dědičnost 

► hypofunkce štítné žlázy apod.

Co přináší nadváha a obezita

► sníženou pohyblivost a vytrvalost (snížený výkon), ztížený dech, poruchy reprodukčního systému, kožní problémy, "růstové" problémy (jejich častější výskyt) 

► zvýšené riziko při anestezii 

► diabetes 

► rakovinu

Proč nadbytečně krmíme?

2.Ještě v poměrně nedávných dobách byla otylost na výstavách důvedem ke snížení známky, neb tato kondice byla považována za silně nevýstavní. Jak se zdá, jsou tyto časy již minulostí. Dnešní trend je doslova opačný, čehož je důkazem, že málokterý výstavní pes je v kondici optimální. Ano, zvětšený objem přináší dojem zvýšené mohutnosti, tak výstavně žádané u našeho plemene. Při spatření kavkazského chlupatého medvídka je velmi obtížné opticky "odejmout" pejskovi tukový a chlupatý obal a posoudit tak skutečnou sílu kostry i pro odborníky. Toto vše posiluje potřebu mnohých výstavnímu pejskovi stále nadbytečně přilepšovat, co se jídla týče. 

3.Dalším důvodem překrmování je časté tvrzení, že štěně ve vývoji potřebuje dostat maximum krmiva, aby nebylo něco zanedbáno a vývin tak nebyl negativně ovlivněn. Nadbytečná tuková vrstva jsou však jen "prázdná" kila navíc, je to jen naprosto zbytečná hmotnostní zátěz pro mladý organizmus, především pro vyvíjející se kosti, klouby a vazy - zátěž, kterou s sebou takové štěně nosí zcela zbytečně při všech hrách, dováděních a trénincích.

Jak snížit hmotnost?

Optimální možnost pohybového vyžití, vyváženou krmnou dávku v přiměřeném množství, citlivou vnímavost k jeho fyzickým i psychickým potřebám, ... a lásku - více nemůžeme svému psu dát. 

2010