Raiderovy rýmy
Vítej v teritoriu, kde verše nenosí obojek.
Jestli čekáš uhlazené básničky o kytičkách a jarním vánku, jsi na špatné adrese. Tady štěkají rýmy, které mají drápy, zuby a vlastní hlavu.
Beru tě na exkurzi do světa, kde se slova neředí. Čeká tě poezie občas ostrá jako horský vzduch, občas tichá jako stín, ale vždycky s pořádným kusem charakteru.
Rozhlédni se po smečce básní, začti se do stopy a uvidíš, co tě kousne u srdce.
Vrčení ve tmě
Svět kolem ztichl, černá noc teď vládne, jen severně to tiše bzučí chladně. Já sedím venku, kožich plný mrazu, a čekám tiše na tu správnou chvíli...
Moje teritorium má hranice a řád, nikdo mi nekecá do mých práv. Napsal jsem glosu o tom, jak se svět se hroutí, teď obcházím plot, kde stíny se kroutí.
Nezajímá mě lajk, nezajímá mě dosah. Chci jen ticho, které protne moje vrčení.
Vítr vane od lesa, na mrazu křupe sníh, realita plná je cizích chyb. Zítra to shrnu do těch nejostřejších vět, ať vidí celá síť, jak vypadá svět.
Hau!