Filmové stopy
Přiznám se, jsem velký filmový fanda
Jako hrdý představitel přírodního plemene z Kavkazu miluju filmy z přírody a o zvířatech. Nepohrdnu ani snímky o boji za svobodu (vždyť mé plemeno je nadmíru nezávislé), vězeňskou tematikou (předci mých kolegů byli šlechtěni ke střežení takových objektů), kriminálkami (jsme na světě přece proto, abychom pomáhali bojovat s kriminalitou) a historickými dokumenty či dramaty – koneckonců patřím k velmi starobylému plemeni.
A protože se v naší velké rodině vedle hlídání plotu hodně debatuje i o filmovém umění, řekl jsem si, že musím vnést do kritiky filmů trochu psího rozumu.
Když zrovna nedohlížím na pořádek v revíru, rád se sroluju na svém oblíbeném koberci a sleduji, co umělečtí dvounožci natočili za příběhy.
Na rozdíl od leckterých lidských kritiků já na to jdu bez zbytečných keců a s naprosto neomylným čichem na dobrou zápletku. Koneckonců, jak si ukážeme v mých recenzích, s námi kavkazskými pracáky v zádech by měla polovina slavných filmových thrillerů vyřešeno už v první minutě u vstupní branky.
Pohodlně se usaďte, nechte lidské popcornové misky stát a pojďte listovat mými Filmovými stopami.
Váš filmový kritik a hordní hlídač Raider
Bostonské případy
Včera večer jsem si poctivě ohlídal teritorium, zalehl na svůj koberec a pustil si pořádný filmový kousek, v originále známý jako Bostonský případ.
Musím uznat, že to bylo velmi hezky natočené. Snímek nabízí skvělé herecké výkony (Tony Curtis v roli psychicky narušeného útočníka je mrazivě přesvědčivý) a na svou dobu opravdu zajímavou, až experimentální kameru s dělenými záběry.
Film je z roku 1968 a popisuje skutečné, hrůzné historické události z první poloviny 60. let v Massachusetts, kde řádil obávaný sériový vrah žen – tzv. Bostonský škrtič, který si nepozorovaně získával důvěru obětí a pronikal do jejich domovů. Hrůza pomyslet, co se to tehdy vlastně dělo. Vyšetřování bylo v koncích, důkazů byl naprostý nedostatek a sériového pachatele nedokázala identifikovat ani jediná přeživší žena. Přesto se k činům později podrobně přiznal svému spoluvězeňskému kolegovi.
Spravedlnost však měla hluboké trhliny. Muž nebyl řádně odsouzen za samotné vraždy škrtiče, ale trvale držen nejdříve v přísné psychiatrické léčebně a později v maximum-security vězení, kde ho nakonec za mřížemi zlikvidoval jiný spoluvězeň. A teď to nejzajímavější – teprve téměř po 50 letech se policii podařilo případ definitivně uzavřít a díky moderní analýze DNA (konkrétně Y-chromozomu z dochovaných vzorků) jeho vinu stoprocentně potvrdit!
Co mají dnešní kriminalisté v packách a rukou?
Dnes už na to vyšetřovatelé nejsou sami a k dispozici celou řadu pokročilých metod. Kromě klasických otisků prstů, moderní daktyloskopie a převratné analýzy DNA, které s oblibou doplňují naši psí kolegové se svými citlivými čumáky a vyhodnocováním pachových stop, využívá moderní kriminalistika celou řadu dalších vychytávek:
Forensní balistiku a databáze balistických stínových stop (IBIS)
Digitální forenzní analýzu (vyšetřování mobilů, počítačů, digitálních stop a geolokací)
Analýzu chování a geografické profilování (predikce pohybů pachatelů pomocí sofistikovaných algoritmů)
Forensní entomologii a antropologii (určování doby a způsobu smrti podle hmyzu či kosterních pozůstatků)
Když by ty ženy měly nás, kavkazské pracáky, byly by zcela v bezpečí. A to by vám řekl každý správný kavkazák, který bere hlídání území jako otázku cti a osobního poslání.
Žádný škrtič ani jiný podivný individuál by se k domu nepřiblížil – už jen z toho prostého důvodu, že by ho náš hluboký, výstražný bas vyděsil k smrti dřív, než by vůbec vytáhl paklíče. A kdyby náhodou zkusil štěstí, naše hromotlucká konstituce a přirozený instinkt ochránce by ho přesvědčily, že se vydal na špatnou adresu.
Konec konců, my nepotřebujeme laboratoře plné DNA k tomu, abychom okamžitě odhalili, kdo má za lubem něco nekalého. Stačí nám jedno poctivé přičichnutí k botám. Takže dámy, klid na duši – s námi v zádech by filmové thrillery neměly vůbec žádnou zápletku, protože by skončily hned v první minutě úspěšným zneškodněním padoucha u vstupní branky!
Když to tak vidím, mohl bych o tom sepsat celou vědeckou studii. Ale teď už musím jít zkontrolovat plot – sousedovic kocour zase jednou zasedl mé strategické místo.
Váš filmový kritik Raider